Jak spát venku

Autor: Mic Hal, 13. 04. 2020

Láká vás divoká příroda a chtěli byste si vyzkoušet spaní venku „jen tak“, ale máte z toho obavy? V tomto článku vám poradím, jak na to.

Vše, co potřebujete k přespání v přírodě:

1/1 Odhodlání

Proč píšu 1/1? – znamená to, že je to bod 1 z celkových 1 bodů. :-) To, že člověk zlenivěl a není zvyklý spát venku, je otázka pár posledních let. A i když už stovky let žije člověk v obydlích, pořád spaní venku není nic neskutečného, co se neděje. A když si ustelete v nějakém turistickém přístřešku, pořád se to podobá tomu, jak byste bydleli před pár generacemi. Takže jedinou překážkou, proč se bojíte spát venku, jste vy sami. Žijeme ve státě, kde vás v noci nesežere lev, nekousne chřestýš a nezašlápne nosorožec. Ráno nemusíte vyklepávat škorpióny z bot a u vody na vás nečeká krokodýl, v noci nebude -40 ani +40 a je malá šance, že vám tornádo sešle osobní automobil na hlavu. Žijeme tedy v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. A jaká nebezpečí na vás případně čekají, o tom vám povím dále, ale největší nebezpečí vážného zranění či smrti při spaní v přírodě máte v autě, kterým do přírody pojedete.

Aby váš pobyt venku byl, co nejpříjemnější, je vhodné si vzít s sebou i nějaké to vybavení. :-) Článek o vybavení zde. Karimatka a spací pytel jsou základem. Mnoho lidí však studuje, co by si mělo koupit, co je nejlepší, co doporučuje nejvíce lidí atd. atd. atd. Buď chcete shánět věci a přemýšlet o tom, jaké to s nimi asi bude, nebo to chcete vyzkoušet. Proto kašlete na všechno, zajděte si do Lidlu, kupte si spacák a karimatku, to si dejte do nějakého batohu, který máte doma a za příznivého počasí vyrazte někam ven přespat. A druhý den budete mít více zkušeností, než kdybyste měsíc studovali návody na přežití. A právě tato zkušenost je to nejdůležitější – musíte si to prožít, abyste věděli, co propříště zlepšit. A pak již můžete studovat videa, recenze, číst knihy, dívat se na dokumenty, protože už budete vědět, o čem to je.

A pokud se sami bojíte, jděte ještě s někým (třeba se mnou :-D ), kdo má třeba více zkušeností. Nebo jděte s kýmkoliv - ve dvou se to lépe táhne a taková protrpěná noc, to je zážitek na celý život. :-D Tak ať máte s kým vzpomínat. :-D

Největší nebezpečí v české přírodě

Jak jsem psal výše, největším nebezpečím je vůbec se dostat do přírody. Budu tu psát o nebezpečích, ale větší pravděpodobnost zranění máte třeba v práci.

Fauna

Víte, které zvíře má na celém světě na svědomí nejvíce lidských obětí? Lev, krokodýl, žralok, hroch, pes? Správná odpověď je: komár. A o Česku se tvrdí, že největším zabijákem je klíště. A teď si to musíte rozhodnout sami, jestli budete v bezpečí doma na gauči, nebo budete riskovat v přírodě nákazu od klíštěte. Přečtěte si nějaké statistiky a sami si je vyhodnoťte (encefalitidou se nakazí zhruba tolik lidí, kolik jich umře při autonehodě, na 2 nakažené boreliózou připadá 1 těžce zraněný při autonehodě). Ti, co moc do přírody nechodí, se mě často ptají na to, jak se chránit před klíšťaty? Můžete sáhnout po nějaké z doporučených rad (včetně očkování proti encefalitidě), ale co vím z mých zkušeností, tak aplikace některých repelentních přípravků působí spíše jako placebo efekt. :-) Můžete tedy použít třeba přírodní tea-tree oil, důležité je se prohlížet. Ale klíšťatům se prostě nevyhnete.

Medvěd, vlk? Dejte vědět, pokud někdy nějakého uvidíte. :-) Však pamatujete ze zpráv, jak tisíce lidí nahánělo u nás medvěda a nikdo ho ani nevyfotil. :-D Na Slovensku máte pochopitelně větší šanci k setkání.

Zmije? Taktéž dejte vědět, pokud ji spatříte. Ne, užovka se nepočítá. :-D

Pokud jdete ve více lidech, zvířata téměř neuvidíte. Za dva roky mého intenzivního cestování a spaní v přírodě jsem viděl: nespočet srnek, daňků, zajíců, veverek, 7 x muflona, 5 x divočáka, 3 x lišku, 1 x kamzíka, 1 x jelena a 0 x psa v přírodě bez majitele i když na mě jednou z lesa vyskočil vlčák, ale měl náhubek a opodál ležel na posedu policista – měli cvičení. :-)

Se zvířaty se pochopitelně setkáte a v noci o nich budete vědět, ale česká zvířata se bojí člověka, takže nejbližší setkání budete mít s nějakým hlodavcem a štěkajícím srncem opodál a o tom se rozepíšu zase dále.

Flora

Pokud nebudete konzumovat neznámé plodiny a netrpíte nějakou vzácnou alergií, největší problém vám způsobí kopřiva a ostružiní. :-D

Člověk

Úchyl v lese – kdybych byl úchylákem (neříkám, že nejsem :-D ), určitě bych nečekal týdny někde v opuštěném lese, až tam někdo půjde. :-D Já žádného ještě v přírodě nepotkal – tedy ano, v parcích a lesoparcích v Praze. :-D

Myslivec – ozbrojený člověk v lese, který tam střílí. Tak toho se reálně bojím i já. Nechci tady pomlouvat, ale zase statisticky vzato v ČR je 70 tisíc myslivců a ne všichni se chovají zodpovědně, stejně tak, jako se nechovají zodpovědně lidé, co chodí do přírody. Nebuďte blbí a nechoďte tam, kde se střílí. Pokud je zakázán vstup do lesa, nechoďte tam. Nechoďte v noci neosvětlení přes louky a rozhodně nespěte v místech, kde vidíte posed. Ale zase si nenechte líbit, když nic neporušujete a jdete po značené cestě a někdo si na vás něco dovoluje – oznamte to na policii, stejně jako když uvidíte alkohol. Stejně jako my nadáváme na myslivce, oni nadávají na nás (a oni ve většině případů mají právo na své straně), ale používejte hlavu a uvědomte si, kdo má střelnou zbraň.

Řidič motorového vozidla – tak to je největší nebezpečí, za které si však většinou může pouze ten, kdo v přírodě spí. Nikdy nespěte na cestě! Nikdy! Ani na zarostlé, kde to vypadá, že roky už nic nejelo. Nespěte na poli! Nespěte na loukách a pokud již tak činíte, označte stan nebo vaše místo reflexními prvky v dostatečné výšce a viditelných ze všech směrů, klidně nechte celou noc svítit nějaké světlo. A hlavně nespěte na místech, kudy může vjet traktor na pole – smrtelných případů bylo dost. Vždy, když někde spíte, rozhlédněte se kolem sebe a sami si řekněte, jestli je technicky možné, aby tam jelo motorové vozidlo – a to včetně motocyklu. Na pravděpodobnost se vykašlete, uvažujte pouze o tom, jestli je technicky možné, aby vás něco přejelo.

Počasí

Vzhledem k technologii předpovědi počasí, mírnému klimatu bez extrémních změn by vám nemělo hrozit smrtelné nebezpečí kvůli tomu, že teplota nečekaně klesne o 20 stupňů. V horách je však náhlá změna počasí rychlá a nebezpečná i u nás. Největším nebezpečím jsou tak bouřky a to ani ne tak kvůli bleskům (i když za bouřky to ve stanu vidíte zcela jinak než doma :-D ), jako doprovázející vítr a padající stromy a větve. Pokud tedy spíte venku v období bouřek, dobře si rozmyslete, kde budete spát a stále mějte na paměti, že máte mnohonásobně větší šanci na zranění po pádu předmětů než po zásahu blesku. Nespěte tedy za bouřky v lese. Pokud vám nic jiného nezbývá, nejděte si co nejvhodnější místo, ideálně u nějaké skály nebo v porostu menších stromů, kde v dopadové vzdálenosti není žádný velký strom. Louky bych zase nedoporučovat kvůli pravděpodobnosti zásahu blesků a nejsem vám schopen říct, jestli je bezpečnější spaní v otevřeném prostoru uprostřed lesa nebo v lese. Každopádně nespěte na pomezí lesa a louky a tam, kde les začíná – tam je největší nebezpečí pádu stromů, protože stromy jsou tam nechráněné.

Dalším nebezpečím jsou přívalové srážky, proto nespěte v říčních korytech ani v blízkosti potoků a řek.

Nakonec i chladno může být nebezpečné, když se na něj nepřipravíte, ale v našich podmínkách jsou předpovědi přesné.

A kde tedy spát?

Způsoby spaní v přírodě (legislativu v tomto článku neřeším)

Širák – lehnete si jen tak kdekoliv v přírodě a můžete si užívat noční oblohy.

(+) nejrychlejší varianta, nejtěsnější kontakt s přírodou, nádherný výhled

(-) nejste chráněni proti dešti, větru, komárům, klíšťatům

Pod plachtou – stejné jako u širáku, jenom si na sebe nebo nad sebe hodíte plachtu, která vás chrání před deštěm.

(+) rychlá příprava, plachta efektivně chrání proti dešti, trochu i proti větru

(-) stále na vás můžou komáři, za bouřky nebo deště za větru můžete stejně promoknout

Bivakovací pytel ("žďárák") - pytel, do kterého si vlezete ve spacáku a chrání vás proti špíně, větru, chladu, vlhku, sněžení a slabšímu dešti.

(+) výborná ochrana proti větru, zvyšuje teplotní komfort, chrání proti vlhku, mokru, sněhu a do určité míry i proti dešti, je lehký, dobře a rychle složitelný a některé mají i ochranu proti hmyzu (moskytiéru).

(-) dle použitého materiálu chrání proti dešti, ale i když vám samotný pytel nepromokne, tím že není žádná mezera mezi bivakovacím a spacím pytlem, je to jako spát ve stanu bez tyček, tedy stejně budete mokří a můžete mít pytel za tisícovku nebo za několik tisíc. I když mají tyto pytle paropropustnost, můžete se v něm zapařit.

Hamaka - něco jako houpací síť, která se zavěsí třeba mezi dva stromy. Záleží na preferencích každého, pokud vám spaní v hamace vyhovuje, je to velmi pohodlné spaní. Při dokoupení plachty chrání i proti dešti.

(+) vhodné do nerovného terénu, ochrana proti lezoucímu hmyzu a vlhké zemi

(-) nutné najít objekty pro zavěšení

Ve stanu – postavíte si příbytek, který vás dle kvality stanu chrání před deštěm, větrem, hmyzem i mrazem.

(+) pohodlné spaní, chrání před hmyzem, velmi účinně chrání proti dešti, vlhkosti (rose, mlze) větru i bouřkám, v zimě se v něm lépe zahřejete. Chrání vás i vaše věci.
(-) delší doba přípravy nocležiště i ranního balení, na stanování ve volné přírodě bez povolení se pohlíží hůře, než na spaní pod širákem nebo plachtou.

V přístřešku – spaní pod střechou. Může se jednat o turistické altány, trampské stavby, opuštěné objekty, autobusové zastávky, mosty, fotbalové střídačky, verandy, sklepení.

(+) dle konstrukce výborná ochrana proti dešti, větru i mrazu, většinou se zázemím – lavičky a stoly, stačí vytáhnout karimatku a spacák a můžete spát. Některé přístřešky mají zabudované oficiální ohniště, takže můžete zcela legálně rozdělávat oheň.
(-) jelikož se jedná o stavby, o kterých vědí i ostatní, můžete mít večer, v noci, nebo brzy ráno nečekanou návštěvu – někdy příjemnou, někdy méně. :-)

SUPER TIP: Jak vyhledat přístřešky? Stačí v aplikaci Mapy.cz do vyhledávání zadat "přístřešky" nebo "turistické přístřešky" a zobrazí se vám turistické přístřešky v okolí. Pokud jste připojeni na internet, můžete si rovnou prohlédnout obrázky, jestli je přístřešek vhodný ke spaní.

Pod skálou – či jiným přírodním útvarem, jako jsou převisy nebo jeskyně.

(+) stejné jako v přístřešku, ale máte to více přírodní. Výborná ochrana proti případným padajícím stromům, jenom pozor, za bouřky není doporučeno schovávat se do jeskyní.

(-) pokud spíte v nějakém trampském převisu, může vás též někdo navštívit, ale zde to většinou bývají příjemnější návštěvy :-)

Místa ke spaní

Les

Na co si dát pozor? Pozor na možnost pádu stromů či větví. Velká pravděpodobnost, že se ve vašem okolí budou pohybovat zvířata. Může zde být velký výskyt hmyzu a klíšťat. Pozor na myslivce, pytláky a vozidla. Nespěte na cestách a to ani na zvířecích pěšinkách – v noci by vás mohla budit zvířata. Rovněž nespěte na ušlapaném místě, které k tomu svádí, ale už tam spal někdo před vámi a pravděpodobně si tam bude chtít jít lehnout i teď. :-) To se mi stalo, vzbudilo mě dusání kopyt a pak jsem celou noc poslouchal řev jelena. :-D

Tipy: spěte hlavou u stromu – je to bezpečnější. Pokud možno, najděte si alespoň z jedné strany kryté místo někdo u svahu, hustého porostu a podobně. Případně pomocí větví strčených mezi stromy si vytvořte kolem sebe bariéru… pro lepší pocit spánku. Není sice moc pravděpodobné, že by na vás šláplo nějaké zvíře (mají dobrý zrak i čich), ale takto tu pravděpodobnost ještě zmenšíte. Pokud jste muž, vyčůrejte se na strom blízko vašeho nocležiště – odláká to zvěř. U žen to bohužel neplatí a naopak při menstruačním cyklu to má účinek opačný. Proto raději nechoďte během menstruace samy do lesa a už vůbec ne v období říje. (Nejsem sexista. :-D Jen si to vyhledejte. :-D)

Můj tip: pokud spíte v jarním nebo podzimním období, kdy jsou chladné noci a ráno se tvoří rosa, spěte tam, kde je na zemi suché listí – pravděpodobnost kondenzace vlhkosti je tam mnohem menší, než když si lehnete třeba na trávu.

Louky

Na co si dát pozor? Důrazně nedoporučuji spát na loukách a pokud je tam posed, tak o tom rozhodně nikdy nepřemýšlejte. Je zde velké nebezpečí incidentu s myslivcem a bezesporu není myslivec ten, co tam nemá co dělat. Když už chcete spát na louce, najděte si nějakou hodně malou a raději spěte na jejím okraji, ale nespěte za bouřky a větru na pomezí louky a lesa – velké nebezpečí pádu stromu! Nebo se domluvte s majitelem a svou polohu jasně označte reflexními prvky nebo světly v dostatečné výšce. Když už spíte na louce, mějte na paměti, že v noci se tam stahují srnky.

U vody

Na co si dát pozor? Nespěte v těsné blízkosti tekoucí vody, hrozí nebezpečí vzestupu vodní hladiny. U zdrojů vody se ve větším množství vyskytují komáři. Jinak spaní u vody je jedno z nejlepších prostředí, jaké můžete zažít – zpěv ptáků, šplouchání vody a koupel, kdy se vám zachce. :-) Také rozdělat oheň u vody je mnohem více bezpečné, než kdekoli jinde. Ale pozor, někomu zase může vadit např. řev žáb. :-D

U vody je zima? Říká to téměř každý, ale já si to dovolím poupravit. U vody je pochopitelně větší vlhkost a vlhkost způsobuje rychlejší odvod tepla např. z povrchu vašeho těla a vlhký spacák hůře izoluje. V jarním a podzimním období vám tedy bude u vody skutečně větší zima, hlavně když je teplota vody např. 7 stupňů a teplota vzduchu třeba 10. Ale v létě, pokud má voda 20 stupňů a teplota vzduchu bude 15 stupňů, tak u velké vodní plochy bude voda zahřívat chladnější vzduch, takže u vody se bude blížit teplota vzduchu více teplotě vodní hladiny, než teplotě vzduchu ve vzdálenějších místech. Teplota vody je téměř stejná po celý den i noc. Samozřejmě závisí na spoustě věcí, jestli se ráno vytvoří rosa nebo mlha, ale v letním období nevidím nejmenší problém na tom spát u vody. V chladnějších obdobích doporučuji u řek vyšplhat na svah a pokud ráno pod sebou uvidíte mlhu, můžete si být jistí, že jste spali mnohem příjemněji a tepleji, než kdybyste byli dole u vody.

Pole

Na poli nikdy nespěte! Může vás přejet kombajn, traktor nebo si vás někdo splete se srnkou.

Hory

Vždy spěte na místech k tomu určených. I české hory mohou být nebezpečné, nehledě na to, že většina jich leží v nejpřísněji chráněných oblastech. Využijte tedy nouzová nocoviště, odpočinková místa nebo placená místa v kempech nebo u chat. Pokud už musíte spát někde jinde, nespěte na hřebenech a vrcholech a zkuste si najít bezpečné místo v nižších polohách.

Jak legálně přespat v přírodě?

Mezi lidmi kolují různé nepodložené informace typu „jedna bába povídala“. Téměř každý zná zákoník práce, ale nikdy ho nikdo nečetl a od toho se odvíjejí „zaručené“ informace. Stejně tak tomu je ohledně spaní v přírodě. I některé rádoby odborné články uvádějí chybné informace, protože autor si nepřečetl všechny zákony a vyhlášky… což by byla práce na velmi dlouhou dobu a navíc se na tuto problematiku liší i právní názory. Našel jsem však článek, který je z mého pohledu nejpřesnější a nejkvalitnější, takže si ho můžete přečíst zde: Jak legálně přespat v přírodě - nocuji, nebo už tábořím? (zdroj: 4camping.cz)

Jak se chovat v přírodě?

To asi nemusím nikomu vysvětlovat, kdo to chápe – ten to chápe, kdo to nechce pochopit – nebude to chtít pochopit. Jak se ale chovat při nocování?

Pořádek: Základním pravidlem je, aby až budete odcházet z místa svého noclehu, to tam vypadalo stejně (nebo lépe :-)), jako před vaším pobytem. Pokud potřebujete na „velkou“, nejlépe si vše po sobě zakopejte, minimálně zahrabte. Nekonejte potřebu v blízkosti míst, kde očividně někdo spává i kromě vás (přístřešky, plácky, převisy, trampské fleky), v blízkosti cest a hlavně vodních zdrojů – min. 200 metrů. Odpadky si odnášejte a vyhazujte je pouze do oficiálních sběrných míst, např. odpadkové koše, které se pravidelně vyvážejí. Často někdo někde nechá pytel s odpadky a dělá to tak dojem, že je to oficiální koš. Ale není – oficiální koš má vždy nějakou konstrukci, není to někde pohozený nebo zavěšený pytel.

Oheň: Pokud nemáte zkušenosti s rozděláváním, udržováním a likvidováním ohně, oheň nedělejte, nebo pouze v oficiálních a tomu určených místech – jsou dostatečně označená a ohniště je pevně spojeno se zemí a nelze jej přemístit. Osobně, tedy vlastně osoba mně blízká :-D, rozdělává oheň pouze tam, kde je již ohniště a za vhodných podmínek – nefouká, není plošný zákaz rozdělávání ohňů kvůli suchu a to ohniště je tam skutečně dlouho. Za dva roky jsem potkal 2 až 3 machry na oheň, kteří mají s rozděláváním ohňů bohaté zkušenosti a když ráno odejdou, nikdo nepozná, kde vlastně ohniště bylo. A nutno podotknout, že to byli inteligentní lidé. Poznáte je také tak, že oheň zapálí na první pokus třeba křesadlem. Bohužel však mnohem častěji narazíte na blbečky, kteří ani neumí přiložit a hrnou se do rozdělávání ohně kdekoliv. Proto nikdy na svých čundrech neslibuji, že bude oheň, obzvláště v místech, kde to neznám. Nesnažte se tedy rozdělávat oheň za každou cenu.

Jak se chovat v trampských osadách?

Trampové jsou lidé, kteří rádi pobývají v přírodě. Nechci to tu nějak přesně definovat, protože sami „trampové“ se hádají kdo je a kdo není tramp. Já tramp nejsem, ale pravý tramp určitě neřeší kdo jím je a není a podobné hlouposti, ale prostě si užívá přírody a svých kamarádů. Tito lidé mají obvykle nějaká společenství a dodržují v nich určitá pravidla. V přírodě si stavějí své osady a jelikož nejsou vždy na jejich soukromém pozemku, jsou volně přístupné. Může to být malý plácek s ohništěm a pár špalků na posezení, větší plácek s lavičkami a přístřeškem nebo dokonce srub. Obvykle je v místě totem. Čím více budete chodit do přírody, tím na více těchto míst narazíte. Když už se to stane, můžete tam přespat, ale měli byste se držet několika základních pravidel:

Tato místa se nezveřejňují – jejich poloha případně ani fotografie (srub na fotografii již neexistuje, proto jsem fotografii zveřejnil). A jelikož jsou to nádherná místa, určitě se tam budete chtít někdy vrátit a podělit se i s někým dalším. V takovém případě však svůj doprovod zaveďte na toto místo osobně, určitě nikomu nedávejte souřadnice, ať si tam zajde sám. Je to základní pravidlo – pouze osobně. A také si vybírejte, koho tam zavedete, ať je to někdo, kdo bude chápat a respektovat tato pravidla.

Udržujte pořádek – po vašem odchodu by to tam mělo vypadat stejně nebo lépe než při vašem příchodu.

Dřevo na oheň – pokud je přichystané dřevo na oheň a vy jste jej použili, doplňte jej opět zpět. Pokud přijdete do tábořiště za vhodných podmínek (sucho, světlo) a nejste vyčerpaní, raději si nasbírejte své vlastní dřevo a přichystaného se vůbec nedotýkejte. Dřevo je nachystáno především pro stav nouze – tedy že dojdete do tábora pozdě večer, unavení a prší. V takovém případě se vám přichystané dřevo náramně hodí. V noci si odpočinete a ráno dřevo doplníte. I pokud prší, nasbírejte dřevo a dejte ho na suché místo – časem uschne.

Ceremoniální ohniště – někdy narazíte v osadě na krásné velké ohniště a pokud je v okolí jiné menší ohniště s lavičkami, využijte to menší, neboť to velké může sloužit pouze pro různé slavnostní a vzpomínkové akce trampů, tak to prosím respektujte.

Deník – (návštěvní kniha) často zde bývá umístěný deník, tak pokud jste na onom místě přespali, nebojte se o tom udělat zápis, poděkujte, pochvalte a případně zapište, pokud jste se setkali s nějakými nedostatky (něco je rozbité).

Dárek – je vhodné i na místě něco zanechat, ale pouze v případě, že víte, že to ostatní ocení a ne že se chcete třeba zbavit nedojedené hořčice. Takovým ideálním dárkem je svíčka. Alkohol ani potraviny na místě nezanechávejte (můžou tam být děti a určitě tam jsou myši :-)).

Je možné, že vás v průběhu noci někdo navštíví, tak se určitě podělte o místo k přespání.

osada

Jak si vybrat vhodné místo ke spaní?

Bezpečnost

Pokud už byste se měli bát v přírodě, bojte se padajících větví a stromů a bojte se lidí. Zvířat se bát nemusíte i když právě zvířat se většina lidí bojí nejvíce. Je hodně malá šance, že uprostřed přírody narazíte na nějakého zloděje nebo násilníka, mnohem větší šance je, že narazíte na myslivce, lesníka, ochranáře a houbaře. Abyste s nimi neměli problém, chovejte se podle rad v tomto článku.

Pokud se chcete cítit bezpečně z hlediska toho, že vás žádný člověk v noci nevyruší, najděte si nějaké zapadlé místo, minimalizujete šanci, že někoho potkáte, ale určitě tu šanci zcela nevyloučíte. Když už napadlo vás, jít na toto místo, mohlo to stejně tak napadnout někoho jiného.

Najděte si místo, kde nehrozí pád stromů nebo větví, kde nemůže jet jakýkoliv dopravní prostředek a kde nemůžete být zaplaveni. Nespěte ve zvířecím pelíšku nebo na pěšince. V období bouřek nespěte na místech, kde je zvýšené riziko zásahu bleskem. Nespěte na polích, nespěte na loukách, nespěte tam, kde jsou posedy.

Cennosti, doklady a klíče si strčte do spacáku.

Jak si připravit spaní?

Pokud spíte na zemi, najděte si rovné místo (ne v důlku - může tam stékat voda) bez kamenů a kořenů, odhrňte popadané listí a větvičky, rukama si ohmatejte zem, jestli se tam nenachází nějaká překážka, která by vám bránila v klidném spánku. Pokud nespíte ve stanu, dejte si pod sebe plachtu a na ni karimatku. Doporučuji spát s hlavou u pevné překážky – strom, hustý porost, skála případně si za hlavu umístěte batoh.

Již před spaním se připravte na eventuální možnost deště.

Doporučuji si vyndat z batohu jídlo a někam pověsit – aby se vám myši neprokousaly do batohu. Osobně jídlo věším jenom ve srubech, kde je hojný výskyt hlodavců. Takže se mi žádná myš zatím batohem neprokousala – pouze jednou plachtou, ale znám hodně případů lidí, kteří po strávené noci venku získali na svém batohu nový větrací otvor. :-)

Vyndejte si spacák, odskočte si na záchod, převlékněte se. Boty si dejte na suché místo – pod plachtu, do batohu, pod pláštěnku nebo je alespoň otočte podrážkami nahoru. U hlavy si nechte čelovku nebo baterku, abyste ji měly okamžitě k dispozici. U hlavy si nechte též pití. Veškeré oblečení si dejte do batohu případně do spacáku. A nyní můžete pohodlně zalehnout. :-)

Co se děje v přírodě v noci?

První noc budete nejspíše ze všeho vystrašení. Nejčastějším zvukem, který uslyšíte, je štěkot srnce. Ukázka na YouTube. Může se to jevit jako psí štěkot, ale tento štěkot má zcela jiné intervaly. A nezbývá vám nic jiného, než si na tento zvuk zvyknout, protože ho můžete slyšet celou noc. Ale není se třeba čehokoliv bát. Srnec tím dává najevo, že o vás ví a varuje ostatní… takže to vás může uklidnit, protože další zvířata už vědí, že tam jste. :-) Dále můžete slyšet sovu a kolem vás se mohou prohánět malinkatá zvířátka – myši, ježci. Pokud se vám zdá, že slyšíte v lese vytí vlků, na 99% to je vytí psů, kteří jsou ve vzdálené vesnici. V noci je ticho, vítr se uklidní a tak se různé zvuky mohou nést mnoho a mnoho kilometrů i když se zdá, že jejich zdroj se nachází nedaleko. V lese vás taky může vzbudit výstřel – může se nést desítky kilometrů. Z mých zkušeností slyším vždy jednu ránu a potom je konec. Netřeba panikařit a klidně ležte dál. Naopak tím, že byste začali v noci pobíhat v lese, se vaše ohrožení mnohonásobně zvyšuje. Jinak bývá v přírodě v noci klid. Ptáci utichnout krátce po západu slunce, ale v létě už po třetí hodině ranní mohou být aktivní. Vodní ptactvo bývá aktivní i přes celou noc. Už nezbývá nic jiného, než popřát dobrou noc. :-)

MŮJ TIP: Abyste se nebáli nejrůznějších zvuků, na které nejste zvyklí, lehněte si ideálně někam do blízkosti nějkého potůčku, splavu nebo vodopádu. Celou noc uslyšíte pouze zvuk vody, což je neskutečně uklidňující a neuslyšíte jiné zvuky. Nádherně se spí i za deště, ale ten už se hůře hledá. :-D A bohužel znám dost lidí, kteří nemají rádi zvuk vody - chce se jim prý z toho na záchod. :-D

Odmítnutí odpovědnosti: Tento bezplatně veřejně umístěný text má pouze informativní charakter a nemusí obsahovat věcně správné informace. Neslouží jako návod, jak se chovat v přírodě, jak se chovat za bouřky, jak se chovat v nebezpečí, jak poznat nebezpečí, jak se chovat při kontaktu s nebezpečnou zvěří. Čtenář tohoto textu bere na vědomí tyto skutečnosti a pokud hledá relevantní informace a rady, musí se obrátit na odborníky v daných oborech. Při pobytu v přírodě v České republice je každý občan České republiky povinen dodržovat platné zákony a nařízení. Tento článek se nezabývá legislativou ohledně pobytu v přírodě, spaní v přírodě, rozdělávání ohně, stanování, táboření, bivakování a ostatních souvisejících činnostech. Autor textu odmítá jakoukoliv právní, trestně-právní a/nebo morální odpovědnost za škody způsobené jiné osobě zapřičiněné neporozuměním informace v této sekci "odmítnutí odpovědnosti" a v důsledku tohoto neporozumění informativnímu charakteru celého tohoto článku.